Zpráva z cyklovýletu Žatecko

 

Kaktusový závod míru se konal 8. a 9.května 2015 v Žatci.

 

Akce byla pořádána na oplátku pro kaktusáře z Roudnice za jejich pohostinnost při našich návštěvách na roudnických cyklovýletech. Pořádá je Honza Müller po sbírkách svých Roudnických přátel. Starší kaktusáři, kteří nezvládnou trasu ujet na kolech, jezdí auty.

 Rád bych zrekapituloval celou akci.

Začalo se samozřejmě pozdě – jak jinak. Možná jsem na vině i já, a to tím, že jsem v přípravě změnil začátek akce. Akce kulový blesk – ubytování a příprava kol. Po 10. hodině se vyráží směr Čeradice. Kus cesty podle řeky přes lávku k Libočanům a do kopce do Čeradic – na rozjezd docela zabíračka. U pana Jiřího Kruliše už čekají autokaktusáři. Ti mají tu výhodu, že si sbírku prohlédli v předstihu. Děkuji panu Krulišovi, který není naším členem, ale je přítelem, že nás přijal. Skleník a pařeniště s kaktusy a sukulenty. Povídá se hezky, ale musíme vyjet, nebo nestihneme oběd. Z Čeradic do Žatce je to mírně z kopce, přejezd frekventované křižovatky mírně do kopce a parkem ke kruhovému objezdu dojedeme k panu Miroslavu Kalošovi.  Autokaktusáři zase první. Agávky jsou pod rozebíracím přístřeškem na dvoře a v patře nad uhelnou skleník. Bohužel všechny starší skleníky nejsou uzpůsobeny na větší navštěvy, ale kdo chtěl, tak se pokochal. V každé sbírce se najde něco zajímavého. Kola zanecháme v garáži a dojdeme na oběd do restaurace u Orloje. Obsluha tento den podcenila a nestíhala. V Žatci se konaly souběžně dvě akce a ještě filmaři. Dáváme si Žatecký samec a obědváme. Asi po 14. hodině vyrážíme směr Dobříčany. Vyhýbáme se klesání v Trnovanech a jedeme přes Bezděkov, dolů prudkým kamenitým kopcem do Trnovan. Přes koleje pokračujeme k panu Karlu Blumentritovi v Dobříčanech. Ti, kterým vyschlo, tahají kýbl s pivem z nádrže. Ve skleníku ukázka toho, že kaktusy nechtějí naši přehnanou péči. Rostliny obsypány poupaty a květy. Kdo neviděl, neuvěří. A všude horko. Nejedeme, ale dojdeme k panu Václavu Holému, dojdu mezi posledními. Na grilu jsou pikantní klobásy, dostávám kávu a jdu do skleníku v patře. Václav ukazuje kytky. Honza Müller chce odnož ze zajímavého hybridu Echinocereusu, ale Václav je neoblomný. Po 18. hodině odjíždíme do Žatce. Nechceme jet na kolech do kopce, tak ho objedeme. Cesta je o kousek delší. Honza si povídá s kolegou, otočí se a padá. Z výletu si  veze silniční lišej. Cyklisté schovají kola na ubytovně a jde se povídat o kaktusech do restaurace Chaloupka. Pivo dobré, nic k jídlu. Ti skalní vydrží do 22 hodin a pak jdou spát. Dva nejmenovaní spí spolu na pokoji a chrápou stereo.

 Ráno v sobotu vstávám před budíkem. Lehce zapršelo. Než se nasnídám, u vrat už jsou první nedočkavci na snídani. Zapojuji do přípravy celou rodinu, tímto jim všem děkuji za pomoc a podporu. Ohřívá se česnečka,bořč, nosí se voda na kávu a čaj. Všichni chválí mojí mámu za vynikající ovocný koláč. Otvírám skleník a zvěčňuji se na video našeho plzeňského kameramana Laabuse. Prohlídka skleníku, stolů a skalky. Po upozornění na čas musím všechny vyhnat na prohlídku Chrámu chmele a piva. Jízda výtahem s projekcí imitace letu balonem. Zjišťuji, že jeden záběr končí pomalu pádem do skleníku Míry Kaloše. Rozhled asi ze 40 metrů, přechod do Chmelového labyrintu. Na konci skleněná chmelová šiška. Celým muzeem voní chmel.  Bohužel se prohlídka zase protáhla a jsme hodinu ve skluzu. Rychle degustační pivo a do Hradiště k panu Josefu Humlovi. Malá a pěkná sbírka. Zahradní jezírko s Koi kapry, skalka s netřesky a ještěrkou, která se hned po útěku vrací na svoje oblíbené místo. Dostáváme kávu, pivo, hradišťský guláš a klobásu. Všem chutná. Cyklisti vyrážejí dříve, jedeme přes Lišany do Postoloprt k panu Jindřichu Iblovi. Cyklisti dojeli první. Všichni prohlížejí skoro nové zastřešení terasy na domě s luxusně velikým prostorem. 20 lidí si nepřekáží a prohlíží si kaktusy, někteří si odnášejí notokaktusy do svých sbírek. Snědl se koláč, vypila káva a pivo. Musíme vyrazit do Žatce, Martinovi jede vlak. Pokud mu ujede, nedostane se domů. Zastavujeme v zahrádkářské kolonii u Míry Kaloše na netřesky a prohlídku nového foliáku. Volá máma. Jde na vás bouřka. Rychle do cíle.

 Všichni vyhrávají.

 Balí se kola do aut a na nosiče. Petr Kuták rozdává plzeňské kalendáříky a zve všechny na výstavu.

 Rozloučení a poděkování za účast. 

Děkuji Všem za účast na kaktusovém závodu míru. Vítězi jsou všichni účastníci na kolech, v autech, všichni hostitelé a pořadatelé a jejich rodiny. Myslím si, že jsme si na Žatecku neudělali ostudu. Účastníci nešetřili chválou a já doufám, že se jim u nás líbilo. 

 

Zdar kaktusovému sdružování a rozšiřování kaktusových kamarádů, přátel a stejně postižených lidí.

 Ještě jednou děkuji Všem

 Jiří Vondráček

 zájezdový referent kaktusářů Žatecka a člen KK Plzeň